Martin Němeček: Při naší práci musíte být trochu blázni a svou energií strhnout okolí

Kdo vás do OVB přivedl?

Jako většina ‚OVBáků" jsem se o téhle práci dozvěděl od kamaráda. Bylo to v roce 2004 a bylo mi devatenáct. Chtěl jsem se věnovat hlavně vysoké škole, ale také pro mne bylo důležité získat praxi. Peníze mě nezajímaly. Zpočátku mě nenapadlo, že u OVB zůstanu. Časem se ale moje priority změnily. Měl jsem větší příjmy, věnoval se víc práci a méně studiu, které jsem nakonec přerušil. Teď uvažuji, že se ke studiu vrátím, až budu mít čas. Zajímala by mne psychologie.

Co bylo dál až k pozici RD?

Trochu jsem se hledal, musel jsem si ujasnit, zda se chci finančnímu poradenství skutečně věnovat. Byl jsem několikrát krůček od toho, že skončím. Na pozici R2 jsem postoupil za půl roku, což je na dnešní poměry velmi špatné. Pak jsem měl úraz, měsíc jsem nepracoval, poté jsem začínal znovu a spadnul jsem na R1. Trvalo mi tři roky, než jsem se dostal na vedoucí pozici. Oblastní vedoucí byla těžká pozice, protože už na ní dostáváte slušné peníze - spousta lidí, které znám, to nezvládla. A já to udělal také - přestal jsem pracovat a začal utrácet. Svou chybu jsem si ale uvědomil včas. Ve chvíli, kdy jsem měl jasno, už moje kariéra až k RD postupovala docela rychle.

Plyne z vaší zkušenosti nějaká obecnější rada, jak zvládnout úspěch?

Pomocí skromnosti. Je třeba nemít příliš vysoké náklady, ale zároveň nějaké mít. Není dobře, když člověk nemá pro co vydělávat peníze. Samotné peníze nikoho skutečně nemotivují. Je potřeba si určit vizi a hmotné cíle.

Měl začátek v tak nízkém věku nějaké výhody?

Mladí lidé se nechají jednodušeji strhnout pro věc, když se mladému člověku nedaří, snáze to také ekonomicky unese. Když máte později dvě malé děti a spoustu pravidelných plateb, nemůžete si dovolit neúspěch. S neúspěchem jsem se i já vyrovnával špatně, ale nesvazoval mě ekonomický tlak. Člověk potřebuje na začátku velký nadhled, píli a musí vydržet. Při téhle práci musíte být trochu blázen - to je pro mne důležité slovo, které často používám. Kdybychom byli nudní a obyčejní, nebudeme nikoho zajímat a ničeho nedosáhneme. Starší lidé mají větší zábrany. Čím je člověk starší, tím víc je ovlivněný svým okolím, které ho stahuje dolů. Úspěchu dosáhne také, ale jeho odhodlání musí být ještě silnější.

Co pro vás bylo zpočátku nejtěžší?

Neměl jsem rád kontaktování klientů. Moje motivace pro postup v kariéře byla, abych kontaktování klientů vůbec dělat nemusel. Je třeba, aby člověk z věcí, které ho nebaví a štvou, udělal přednosti, nebo podnikl vše pro to, aby je už vykonávat nemusel. Zpočátku jsem těžce hledal motivaci. Pocházím z rodiny, kde jsou všichni v zaměstnaneckém poměru. Rodiče mi říkali, ať vystuduji, pak si díky tomu najdu dobrou práci a budu mít dobrý život. Jenže tak to není. Polovina lidí, kteří se mnou studovali, dnes nemá práci. Jsem rád, že jsem rodiče neposlechl a že po letech vidí, že moje volba byla správná. Komplikované také bylo získat prvního klienta. Absolvoval jsem tour po tetičkách a známých. Vůbec prvními klienty byli babička a děda. V devatenácti jsem měl nejvíce klientů mezi seniory. Měli mě trochu za svého vnoučka a nechali si poradit.

S jakými zásadami přistupujete k budování týmu?

Myslím, že pro naši práci je skutečně důležitá jen vytrvalost. Kariérně vyrůst můžete rychle nebo pomalu, ale pokaždé to vyjde, pokud vydržíte a věříte v úspěch. Jediné, co mě na potenciálním spolupracovníkovi zajímá, je, jestli ve mně vzbuzuje tolik důvěry, abych si od něj jako klient nechal poradit. Ostatní se naučí.

Jak váš tým aktuálně vypadá?

Moji nejbližší spolupracovníci jsou hlavně lidé, které znám z vysoké. Jádro vydrželo, na vyšších pozicích už ve struktuře změny nenastávají. A to je důvod, proč se struktura dostala až tam, kde je. V manažerských pozicích mám kolem deseti lidí, z toho jsou tři oblastní vedoucí a jeden ředitel, což jsou mí klíčoví lidé. Přímých spolupracovníků mám osm. Můj tým pracuje v Praze, Pardubicích, Liberci, v Novém Bydžově a nově budujeme zastoupení v Hradci Králové.

Zdá se mi, že vaším manažerským klíčem je spíše neformálnost. Je to tak?

Ano, vychází to z mé diplomatické povahy. S každým se umím dohodnout a na téhle schopnosti dál pracuji. Direktivní opravdu nejsem, raději diplomaticky vysvětluji. Z toho také vycházejí dobré vztahy, které v kanceláři máme. Snažím se kolegům pomáhat a poslouchat je. Mou manažerskou odpovědností je, aby si lidé vydělali peníze. Když jsem dobrý manažer, vydělají si peníze, vydrží a kariérně rostou dál.

Máte nějakou metodu, podle níž své lidi motivujete?

Motivace je individuální. Nikdy jsem se nesnažil mluvit lidem do toho, jací by měli být. Když se s lidmi posouváte kariérně dál, je důležité je vyslechnout, musejí vědět, že za vámi mohou kdykoli přijít. Ostatní se ale musejí naučit sami. Když pořádám kariérní školení, uvádím tyto zásady: vydržte, tvořte si cíle, abyste věděli, kam chcete dojít, a když vám něco nepůjde, můžete se svým cílem motivovat. Práce vás musí bavit, až pak chtějte peníze. Když se člověk moc soustředí na vydělávání peněz, většinou nevydělává.

Co baví na této práci vás?

Mám rád, že se stále seznamuji s novými lidmi. Baví mě také školení a předávání informací dál, což dnes tvoří devadesát procent mé práce.

Jak řídíte svůj čas?

Jsem především velmi dochvilný. Jediný moment, kdy jsem nervózní, je, když jdu pozdě. Dokonce se na mě nemusí nikdo zlobit, protože se na sebe zlobím sám. Nedochvilnost u ostatních mě rozčiluje. V pondělí a v pátek mám pravidelný program, který se opakuje, dny mezi tím věnuji spolupracovníkům, schůzkám a tak dále. I na manažerské pozici je důležité udržovat kontakt s klienty, osobně se svými spolupracovníky za klienty jezdit. To na sto procent dodržuji. Nicméně akvizici klientů už se nevěnuji, chci totiž hlavně růst. S pěti novými klienty nevyrostu, s novými spolupracovníky ano. S organizací času bojuji asi jako každý, někdy je totiž práce tolik, že nevím, co dřív.

A kdo tvoří vaše klientské portfolio?

V našem byznysu pracují různí lidé. Někteří prodávají produkty, ostatní poskytují skutečně férové profesionální poradenství. Prodej produktů je dobrý byznys, který vydělává peníze. Jenže my přece neprodáváme hrnce. Touhle cestou nejdu a přál bych si, aby se kvalita služeb poskytovaná poradci OVB zlepšila, protože si musíme uvědomit, že tvoříme firmu, která nám bude vydělávat desítky let. Doufám, že časem budeme všichni profesionální finanční zprostředkovatelé. To znamená lidé, kteří nabízejí klientům široké portfolio služeb od povinného ručení nebo pojištění majetku až po investice či hypotéky. Prostě všechno, co klienti potřebují. Z povinného ručení nebo pojištění majetku nemáme peníze, ale otevírá nám dveře ke klientovi. Klient využívající celou škálu produktů svého poradce už nezmění. Máme tedy takové klienty, kteří chtějí využívat komplexní profesionální poradenství. To ale vůbec není v rozporu s byznysem, v žádném případě se nebráním velkým smlouvám.

Můžete nastínit profil finančního poradce, který splní vaše kritéria?

Poradce musí rozumět finančním produktům. Musí dokonale analyzovat situaci klienta a pečlivě zpracovat odpovídající řešení a finanční plán. Vše musí vycházet ze skutečné potřeby klienta, ať je jakákoli - naše služba se pak prodá sama. Dobrá analýza už znamená uzavřený obchod. Velmi se vyhýbám jednoduchým řešením, například představě, že vše vyřeší investiční životní pojištění a podobně. Je ale potřeba plně využít obchodních příležitostí trhu a po životním pojištění poptávka roste.

Hovořme také o budoucnosti. Nyní jste povýšil na pozici RD, co plánujete dál?

Poslední pozice, kterou mohu ovlivnit, je zemský ředitel. Z pozice RD je možné se na LD dostat za dva roky, ale vím, že své povýšení neovlivním pouze sám. Pokud budu mít tým dobře nastavený a moji lidé se posunou do ředitelských pozic, mohu to za dva roky zvládnout, pokud ne, bude mi to trvat o něco déle. A co vidíte za horizontem zemského ředitele? Pozici senior zemského ředitele. Zajímá mě také expanze do zahraničí. Ale nejsem snílek, podniknout ji nyní by znamenalo v podnikání sebevraždu, na expanzi potřebuji čas a peníze. Myslím, že je to reálné tak v horizontu tří let. Perspektivní země jsou Polsko, Ukrajina nebo Rumunsko. Na to se moc těším.

Je pro vás v práci nebo v životě někdo vzorem?

Jedním z mých vzorů je Pavel Horák, můj zemský ředitel. Nejvíc si u něj vážím jeho spolehlivosti. Spolehlivost je vedle výdrže pro OVB velmi důležitá vlastnost - co řeknete, musí platit. Vážím si i toho, že nás Pavel naučil propracovaný systém práce. I když byl možná přísnější a striktnější, než bych byl dnes já, stačí mi dnes pouze do tohoto systému přivést spolupracovníky a vše funguje. Líbí se mi také, jak myslí super senior zemský ředitel Gerd Fink. Je to v pozitivním slova smyslu blázen, povahově jsme stejní. Do všeho jde po hlavě a lidé okolo něj to oceňují, chtějí být jako on. I já si přeji, aby měli lidé v okolí pocit, že v mé firmě nesmí chybět, a také aby se prací bavili. Peníze pak přijdou automaticky.

Máte pro svou práci nějaké motto nebo inspiraci?

Rád si na všechno přijdu sám, ale poradit si také nechám. Práce v OVB mě posouvá osobnostně dopředu. Najednou mám pocit, že zvládnu udělat, cokoli si představím. Ve své kariéře potkávám tisíce lidí a z každého si něco vezmu. Tato zkušenost velmi posiluje lidský charakter a osobnost. Snažím se pochopit společnost a učím se komunikovat. Moje motto je: Být úspěšný znamená být dobrý v lidské komunikaci. Věřím, že čím chce člověk skutečně být, tím se stane.

A čím si ‚dobíjíte baterky"?

Volný čas trávím s kamarády. Když si chci opravdu odpočinout, vynechám lidi z OVB, protože bychom skončili u práce. Moc rád jezdím na vesnici mezi starousedlíky a povídám si s nimi. Rád zajdu na dobrý koktejl nebo posedím u dobrého jídla - nejvíc mi chutná italská a francouzská kuchyně. V zimě lyžuji, sjezdovému lyžování se věnuji odmalička, v létě posedím u vody. A můj největší koníček je cestování a rychlá auta. Rychlá auta vždy budou důvod, jak utratit peníze. Kdybych mohl, objel bych celý svět, ale na pozici RD to ještě úplně nejde. Můj sen je být nezávislý a jezdit po světě na motorce. 

MARTIN NĚMEČEK

Pochází z Pardubic, vystudoval obchodní akademii, na vysoké škole se pak zaměřil na obor veřejná správa. V roce 2004 dostal příležitost pracovat pro OVB a práci se postupně začal věnovat naplno. Na pozici R1 nastoupil 1. září 2004, rok na to postoupil na R2, v roce 2006 se vrátil do pozice R1, pak opět do R2, rychle následovala pozice R3 a GST. Na oblastního vedoucího byl povýšen v červenci 2008, za necelé dva roky se stal oblastním ředitelem a od 1. května 2012 je regionálním ředitelem. Žije v Pardubicích. Jeho největším koníčkem je cestování.