Martin Gajda: Těším se na úspěchy mých kolegů

Byl jste povýšen na pozici RD. Co pro vás tento úspěch znamená?

Je to o jeden stupeň vyšší pozice než dosavadní BD, nikoli však poslední… Samozřejmě, bude-li mi dáno zdraví ducha i těla. V našem SSLD je povyšování radostí na obou stranách: Povyšované/ho i povyšujících. Stejně to mám nastaveno i já. Abych tedy odpověděl na vaši otázku – tento úspěch znamená nový prostor pro další úspěchy mých kolegů. Stávajících, ale hlavně těch nových!

Když jste poprvé uviděl kariérní plán, myslel jste hned na takto vysoké pozice?

Jo, tak to bylo v roce 1996. A to jsem si nepomyslel ani na R1. Chtěl jsem jen na kurzu, který tehdy organizovali moji SSLD Hanka a Pavel Slezákovi na gymnáziu v Uherském Brodu, získat informace pro sebe a své blízké. Pak „zdrhnout“... Leč – zapálení mých školitelů zapálilo i tehdy „chladného“ Gajdu. A tak hořím dodnes.

Co vás podle vašeho názoru až na pozici RD dovedlo?

Z pohledu mých vlastností buldočí tah na branku (i přes občasnou nejasnost, kde že ta branka vůbec je), dále pak nehorázná trpělivost a místy až nebezpečná ochota investovat. Nemohu opomenout ani moji neuvěřitelnou schopnost nadchnout se. Všechny tyto vlastnosti mají obě strany mince – ve správném okamžiku jsou biturbem. Při nevhodné konstelaci hvězd se však stávají i zaseknutou brzdou. Na RD však člověk nedojde sám. Celou cestou i v dobách nelehkých jsem stále doprovázen mojí milovanou a milující manželkou Vlaďkou, našimi čtyřmi dětmi a všemi blízkými a kamarády. Díky moc!!! Z kolegů v rámci mého ředitelství bych rád vyzvedl především mého bratra, RD Jana Gajdu s celým týmem, dále pak BL Michala Schwarzkopfa s jeho firemními kolegy a moji nejmilejší GST, dceru Kristýnu. Také touto formou zdravím všechny mé další stávající i nové spolupracovníky. Stejně tak i ty, se kterými se ještě neznám a naši společnou cestu a partnerství teprve zahájíme. V neposlední řadě mi na RD pomohli moji SSLD Hanka a Pavel Slezákovi + VŠICHNI bývalí i současní spolupracovníci jejich ředitelství. Je skvostný pocit, že při jakékoli prosbě o radu či pomoc se na ně mohu vždy spolehnout. Stejně jako na to, že zítra zase slunce vyrazí na svoji cestu. Díky vám všem, dámy a pánové. Je mi potěšením s vámi spolupracovat a žít!

Jak dlouhá je cesta od vstupu do OVB na pozici RD?

Záleží, jak si to chce kdo užít. A že jsem si ji užil… 20 let je doba, v průběhu níž jsem získal zkušenosti, které mi nikdo nevezme. Z tohoto pohledu není označení aktuální pozice důležité – ale potěší. Na druhou stranu – nebýt několika zásadních vlastních chyb, mohl být tento rozhovor se stejnou osobou, ale pyšnící se jiným „titulem“. Těším se tedy na další rozhovory… Především však na ty, jež budou vedeny s mými firemními kolegy. A jejich odpovědi, že cestou na své RD neučinili žádných zásadních chyb. A proto jejich cesta byla kratší než ta Gajdova. Rád jim budu průvodcem… asi si založím cestovní kancelář. Jeden z nabídkových poznávacích zájezdů bude „Putování na LD“. Počet účastníků zájezdu není omezen.

V OVB působí také váš bratr. Jak vás to ovlivnilo?

Podíváme-li se na rangliste, ovlivněn jsem pozitivně. Kdo v tak mladickém věku jako já, maje každým rokem prvního června svátek, se může pyšnit titulem senior? Bratrův růst kariérový i osobnostní je mi důkazem, že stále existují lidé, kteří chtějí. Kteří i přes počáteční „to přece nemůže fungovat“ nejsou ztraceni a stojí za to do nich investovat. Když všeobecně platí, že DOMA NENÍ NIKDO PROROKEM! Tak mi stačilo: „Jen“ oslovit. „Jen“ přesvědčit. „Jen“ ukázat. „Jen“ motivovat. „Jen“ učit. „Jen“ jezdit. „Jen“ prostě makat… A nyní? Už to přece jde „samo“. No ne?

Je to spíše výhoda nebo nevýhoda?

Každá situace má svůj rub i líc. Výhodou je, že v rodině zůstane větší „balík“. Nevýhodou byla dříve situace, že naši rodiče nevěděli, komu dříve hlídat naše děti, když jsme byli na cestách.

Máte mezi sebou nějakou „soutěž“, porovnáváte své výsledky apod.?

Nemáme. Ne že bychom neradi stáli „na bedně“, ale já v současné době upřednostňuji soutěžení se sebou samým. A na této mojí bedně vítězím v poslední době nad sebou. A rád. Je to nádherný pocit!

Když jste se dostal do pozice, kdy jste začal řídit lidi, měl jste svoje know-how nebo jste se nechal někým inspirovat?

O řízení lidí jsem tehdy věděl asi tolik, jako o výsledcích prezidentských voleb v Americe v roce 2037. V našich začátcích jsme fungovali intuitivně. Až časem jsem na poradách a pracovních setkáních začal mít tušení, že vůbec něco takového existuje. A jak se to dělá… Navíc – každý člověk je originální, proto je mi zábavou neustále hledat nejvhodnější formu spolupráce.

Jaké máte ambice a cíle do další práce?

Před několika lety jsem slyšel geniální myšlenku. „Lidé přeceňují to, co mohou vytvořit za týden, měsíc či rok. Podceňují však to, co mohou vytvořit za jeden, tři, pět, deset let.“ Cca rok s mojí chotí pracujeme na našem projektu, jehož „trvalé následky“ budou patrné později, ale dlouhodobě. A přitom to žádnou pojišťovnu nebude stát ani korunu – a ještě na tom vydělají. A OVB také… nás nevyjímaje.

Čím jste původním povoláním neboli co jste dělal, než jste přišel do OVB?

Moje původní povolání je zcela typické pro bankovní sféru. Jsem strojním inženýrem v oboru „Konstruktér průmyslových robotů a manipulátorů“. Když ovšem pomyslím na to, jaký jsem inženýr v tom oboru, mám strach jít k lékaři. Také jsem se velmi dlouho živil na VPP jako muzikant – i v tom jsem byl lepší než ve strojařině. Myslím…

Co děláte, když nepracujete, jak relaxujete?

Nejraději „vypadnu“ se svojí manželkou na dva a půl dne mimo domov – většinou v rámci ČR. Tam děláme túry, vybíráme pro svá ústa jídla výtečných druhů, zkoumáme vybraná vína…Prostě odpočinek na druhou, ve dvou na dvě noci. Na těchto výjezdech sbíráme nové náměty, myšlenky a nápady pro náš byznys. Další formou odpočinku jsou „pařební“ posezení s hudebně stejně potrefenými přáteli. Hrajeme, zpíváme, paříme, prostě záviděníhodný skvost …

Také skládám veršovánky. A kdo jste to dočetli až sem, mám za odměnu jednu pro vás:

Krásný den a radost v duši – to nám,lidem, vždycky sluší

Od našich pat po uši – ať chuť máme na suši.

Slunce ať nám cestou svítí – voňme, kveťme jako kvítí.

To vám přeje a na další spolupráci se těší

váš kolega Martin Gajda

Martinův článek na Novinky.cz najdete zde.

MARTIN GAJDA

Pochází ze Strážnice, kde absolvoval střední průmyslovou školu strojní a také lidovou školu

umění – obor housle. Po střední škole absolvoval v Brně strojní fakultu. Původním povoláním je strojní inženýr, živil se také jako muzikant. Mezi jeho zájmy patří rodina a hudba, hraje na violu.