Jan Hamr: Mám tuhle práci rád

Velké množství nově získaného volného času jsem se rozhodl z části věnovat brigádám. I proto jsem pak v metru na cestě do školy apeloval na spolužačku Ditu Slezákovou, aby mi domluvila pohovor u ředitele společnosti, ve které pracuje. Tak jsem jako student druhého ročníku Vysoké školy ekonomické odstartoval svou kariéru v OVB.

To, že jsem hrál čtrnáct let hokej, resp. návyky, které jsem při tom získal, se mi v OVB až překvapivě hodily. Soutěživost, ochota na sobě pracovat, vytrvalost, ale třeba i schopnost po prohře v sobě najít znovu motivaci do dalšího boje jsou jedny z nejdůležitějších vlastností pro dosažení úspěchu v naší práci. Přestože jsem studoval ekonomickou školu (VŠE), informací použitelných v naší praxi jsem si ze školních lavic moc neodnesl. Vše potřebné jsem se naučil od zkušenějších kolegů, na seminářích, a hlavně vlastní prací. Naopak musím říct, že prezentační a komunikační dovednosti získané v OVB mi usnadnily úspěšné dokončení vysoké školy. Získání titulu Ing. považuji za velmi cenné. Někteří lidé totiž stále přisuzují vysokoškolskému titulu velkou váhu a to vám mnohdy pomůže při různých typech jednání včetně např. recruiétingu.

Od začátku spolupráce se mi líbila zejména služba, kterou OVB poskytuje svým klientům. Věřil jsem a stále věřím, že obor osobních financí má velkou perspektivu. Na trhu je velká propast mezi finančními institucemi, které vytvářejí stále dokonalejší produkty na straně jedné, a klienty, kteří mají jen malé povědomí o možnostech finančního trhu, na straně druhé. Poskytovat službu finančního poradenství je tak v této situaci velmi logické, potřebné a lukrativní pro všechny strany (klient, poradce, finanční instituce).

Postupem času se mi začal čím dál více líbit i kariérní plán OVB. Fantastické na něm je to, že vůbec nějaký plán kariéry existuje. Schválně se zkuste zeptat svých známých mimo OVB, kam se chtějí posunout v kariéře třeba za tři roky a zda vědí, co musí pro ten postup udělat? Až si poslechnete pár odpovědí, tak si teprve uvědomíte hodnotu kariérního plánu. Stejně jako mnozí jiní v OVB jsem ani já neměl žádnou delší pracovní zkušenost před OVB, a proto jsem některé jeho zákonitosti docenil až časem. Dnes už můžu potvrdit, že v ČR neexistuje snazší cesta, jak svůj příjem dostat rychle z dvaceti tisíc měsíčně na dvě stě tisíc měsíčně. Zvláště teď po přidání 1 eura do kariérního plánu!

Tak jako mnozí jiní jsem i já při své cestě vzhůru zažíval úspěšnější a méně úspěšná období. Jedna z nejtěžších věcí je znovu a znovu v sobě nacházet motivaci do další práce. Za to, že se mi to daří a že jsem došel (zatím) na BD, vděčím podpoře mnoha lidí, kteří sehráli při mém postupu významné role. Rád bych tak poděkoval nejen rodině zemských ředitelů Slezákových, Ditě, Pavlovi a Haně, ale i oběma svým rodičům, sestře a samozřejmě i své dlouholeté přítelkyni Kátě. A určitě i kamarádovi a kolegovi Honzovi Hlouskovi.

Postupně se mi v OVB podařilo poskládat silný tým mladých, inteligentních, pracovitých a motivovaných lidí a rád bych jmenovitě poděkoval za spolupráci alespoň těm, se kterými dnes spolupracuji přímo. První skupinou jsou „mazáci", s nimiž spolupracuji již delší dobu, mezi ně patří Václav Bláha, Edita Brůžková, Lukáš Klus a Jan Radovský. A také „nový nastupující management", kam patří Gabriela Mrkvicová, Vojtěch Duffek, Petr Trieb a Václav Svoboda. Těším se na mnoho dalších let vzájemné spolupráce. Na závěr bych rád řekl, že OVB je o vydělávání peněz, kupování si vlastních bytů, sportovních aut a o životě v luxusu. Ale zdaleka ne jenom o tom! Je to o radosti z dobře odvedené práce, např. když vás klient pozve do domu, který jste mu pomohli financovat, o radosti z úspěchu vašich spolupracovníků, když jim přijdou první parádní provize, o uznání, které vám projeví kolegové, o vašem osobnostním růstu, o sebevědomí, které vám tohle všechno přinese, o pokoře, které vás to naučí, a nakonec o vizích, které před vás OVB neustále klade. A proto mám tuhle práci rád.