Jan Hamr: Kariérní plán dává naší práci smysl

Stal jste se zemským ředitelem, jaké máte další ambice?

Teď už mám před sebou jediný krok, a sice stát se SLD. Nicméně v týmu nejen, že nemám žádného LD, ale máme v týmu i málo ředitelů. Proto se momentálně nejvíce věnuji výchově nových přímých i nepřímých ředitelů. Věřím, že během roku 2014 jich povýšíme 4 – 6 nových.

Kolik lidí máte nyní v týmu?

Mám v týmu přes 300 aktivních spolupracovníků a přes 50 manažerů. Z toho je 5 manažerů přímých. Jsou to RD Václav Bláha, BD Jan Radovský, BL Edita Krejčí, BL Petr Trieb a BL Vojtěch Duffek. Nicméně momentálně přímo řídím celkem 9 lidí. Navíc tedy ještě BL Michala Kossútha, BL Miroslava Bartušku, BL Martina Hromádka a BL Tomáše Peterku. Se všemi již spolupracuji více let a baví mě s nimi spolupracovat čím dál víc, protože se všichni dokáží neustále zlepšovat a dotahovat věci do konce. Tímto bych jim chtěl všem za dosavadní spolupráci poděkovat. Navíc stále chci tvořit nové týmy, a tak mám i nyní přímé reprezentanty.

Podle čeho si vybíráte spolupracovníky?

Nijak speciálně. Snažíme se zvát lidi na základní kurzy, nepožadujeme registraci na začátku kurzu, během kurzu se rozhodují obě strany o navázání spolupráce. V OVB A na uspěje zejména aktivní, soutěživý, ambiciózní člověk, nicméně i tyto charakteristiky se mohou zajímavě rozvinout teprve během spolupráce. Proto zpočátku neselektujeme.

Máte nějaká kritéria kvality? A jak ji ve svém týmu hlídáte?

Kvalitu je velmi těžké měřit a posuzovat. Existují určité obecné pohledy na kvalitu napříč poradenským trhem, nicméně domnívám se, že poslední slovo má vždy klient. Pokud dostane pravdivé a úplné informace, tak ať si on rozhodne, co je pro něho nejlepší. Kvalitní komplexní poradenství s orientací na přání klienta je důležité nejen pro klienty, ale i pro naše reprezentanty a manažery. Jedině tak mohou poctiví lidé najít v naší práci dlouhodobě smysl a budovat s námi své kariéry.

Co když někdo přeci jen dělá svoji práci špatně, nebo dokonce poškozuje klienty? V tak velkém týmu, jaký máte, už to musí být těžké sledovat a hlídat?

Máte pravdu, nicméně i tohle je o jakési vnitřní týmové kultuře. Vždy se může najít někdo, kdo chce prostě jen náš obchodní model zneužít a okrást buď klienty, nebo třeba i své nadřízené. Možná se na to nepřijde hned, ale dříve nebo později ano. Otázka je co s touto „rakovinou“ udělají manažeři a nadřízení daného spolupracovníka. Pokud jí budou tolerovat nebo přehlížet, tak bude tato rakovina bujet dál, až může zabít celé tělo resp. zničit celý tým. Pokud se jí naopak rychle zbavíte a ještě to uděláte demonstrativně, aby to viděli i ostatní, tak se proti ní tělo resp. tým stane imunní a příště už takovou rakovinotvornou buňku vůbec nepustí mezi sebe nebo na ní samo upozorní.

Jaký je váš manažerský styl? Jak řídíte své spolupracovníky?

Nikdy jsem nebyl moc direktivní manažer. Snažil jsem se spíše delegovat jak pravomoci, tak i odpovědnost. To znamenalo, že některé věci a postupy se formovaly pomaleji, než kdybych řídil tým direktivně. Na druhou stranu dnes mám v týmu samostatné komplexní osobnosti, kterým nemusím stát „za zadkem“, a můžu se na ně spolehnout. A pokračuji v podobném duchu i nadále. Dnes, když slyším od svých manažerů, že něco nejde, protože někdo z jejich týmu se na věc nedívá, tak jak by měl, tak vždy opakuji: „Máte větší vliv, než si myslíte. Prostě pohled daného člověka změňte.“

Co se vám na vaší práci líbí nejvíce?

Kariérní plán. Ten nám klade další a další dílčí malé cíle. To dává naší práci neustále smysl. Lidé osobnostně rostou přímo před očima. Kariérní plán tak, jak ho máme v OVB, pokud ho nikdo nepokřiví, nezničí mnoha výjimkami a udržuje transparentní, tak je podle mne modelem organizačního uspořádání moderních nejen obchodních společností 21. století!

Kdy jste poprvé vlastně slyšel o společnosti OVB?

V roce 2003 v metru při cestě do školy od mé tehdejší spolužačky, dnešní SSLD Dity Slezákové. Vyprávění o její práci při škole mě velmi zaujalo a tak jsme se hned domluvili, že mi domluví setkání s ředitelem.

Co vás přesvědčilo, abyste začal v OVB pracovat?

Nebylo to složité. V podstatě jsem se přihlásil sám, protože jsem v té době hledal dlouhodobou brigádu. Už během kurzu se mi líbil systém ohodnocení a kariér plán. Navíc jsem viděl u manželů Slezákových, že to funguje, protože se viditelně měli dobře a dávala my smysl i cesta k jejich úspěchu, kterou popisovali.

Měl jste nějaké sny, které se vám podařilo splnit díky práci v OVB?

Určitě. Už na pozici BL jsem si pořídil vlastní byt v Praze. Později jsem si udělal radost vysněným autem Corvettou. Jinak jsem poměrně nenáročný, nepotřebuji žít v luxusu, nicméně i přesto jsem si stihl zvyknout na určitý standard v mnoha oblastech života, který si díky současným příjmům mohu dovolit. A také už jsem realizoval svůj první projekt jako investor. Koupil jsem bytový dům v Táboře, kde máme nyní nejen OVB kanceláře, ale je tam i dalších 8 bytů.

Čím jste chtěl být v dětství?

Hrál jsem hokej, takže v určité době profesionální hokejista, ale například už v 9. třídě na základní škole jsem ochutnal podnikání. V závěru roku jsme měli volnější režim, a tak se u nás ve třídě začaly hrát různé hry. Já jsem si spočítal, že když hrajete ruletu, tak v podstatě nemůžete vyhrát, resp. vždy vydělá kasino. A tak mě napadlo, že bych ruletu provozoval a nabídl sázení ostatním. Jenže hra ruleta stála dost peněz. A tak jsem se domluvil, že si ji pronajmu za 10 Kč na den od spolužáka, který ji měl. Nabídl jsem dalším spolužákům, že budeme hrát přesně podle pravidel v návodu, aby mě nepodezírali z podvodu, ale místo o žetony budeme hrát o koruny, dvoukoruny a výjimečně o pětikoruny. A tak se hrálo. Během 2 dnů jsem mohl pozorovat mnoho různých emocí kolem sázení. Sám jsem se zapotil, když zrovna padlo takové číslo, že většina sázejících vyhrála atd. Během těchto dvou dnů jsem vydělal skoro 400 Kč a s úsměvem jsem tak uhradil náklady 20 Kč za pronájem rulety. Třetí den se majitel rulety, když viděl moje zisky, rozhodl provozovat ruletu sám. Nicméně během prvních pár her peníze spíše ztratil, a tak se lekl a hrát přestal. Už tady jsem se tedy naučil, že je potřeba být trpělivý, že když máte osvědčený podnikatelský model, tak je jen otázka času, než vyděláte zajímavé peníze, ale zároveň že spousta lidí se prostě bojí a potřebnou trpělivost nemá.

Co děláte ve volném čase?

Teď se věnuji hlavně rodině. V roce 2012 jsem si vzal svou dlouholetou přítelkyni Katku a před necelým rokem se mi narodila dcera, tak si užívám novou roli otce. Najednou se doma pořád něco děje, a tak se vždy při návratu z práce těším, jak mě bude malá Nikolka zase vítat. Jinak se pořád snažím pravidelně cvičit a sportovat, abych se udržel v dobré kondici.

JAN HAMR

Pochází z malé vesnice Černý Les nedaleko Tábora. Dnes sice bydlí v Praze, ale stále podniká převážně na jihu Čech. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor podniková ekonomika a management. Mezi jeho koníčky patří sport, pravidelně cvičí. Od sedmi let hrál hokej a dotáhl to až do extraligy juniorů. Je ženatý a má dceru Nikolku.