RD Martin Otto: Podnikání je pro mě životním stylem

Byl jste povýšen na pozici RD. Co pro vás tento úspěch znamená?
Pro celý tým bylo povýšení velikou výzvou. Nebudu lhát, že to bylo jakkoliv lehké. To, že jsme to společně zvládli, je pro mě jen potvrzením, že jsme skvělý tým. Perfektní na tom je, že mnozí, kteří se na tom podíleli, dostali ještě větší chuť na boj o vyšší kariérní pozice.

Když jste poprvé uviděl kariérní plán, věřil jste si i na takové pozice?
Když jsem viděl poprvé plán kariéry, tak i pozice RII pro mě byla těžko představitelnou. Příliš jsem si nevěřil. Po pár konzultacích se svým vedoucím, kterým je Oldřich Beránek, jsem si stanovil vysněný cíl – být oblastní vedoucí. Je krásné být ve firmě, kde je garantovaný plán kariéry.

Co vás podle vašeho názoru až na pozici RD dovedlo?
Už jsme všichni v ředitelství cítili, že jsme na pozici BD dlouho, a když už jsme měli k RD splněny personální podmínky, nenechali jsme si ani o den déle utéct povýšení. 

Jak dlouhá je cesta od vstupu do OVB na pozici RD?
Začínal jsem u OVB v roce 2007, takže 12 let. Plán kariéry mluví o značně kratší době, a to je právě to, co se mi u naší společnosti
líbí… každý si může zvolit své tempo.

Jaké jste si zpočátku kladl cíle?
Rodiče mi říkali, ať hlavně dostuduji vysokou školu, kde jsem byl studentem ve třetím ročníku. Moje povaha je a byla introvertní. Chvíli mi trvá, než se rozkoukám. Zpočátku byl můj největší cíl hlavně se naučit jednat s klienty. Nebyl jsem totiž příliš dobrým obchodníkem. Do dneška se v této oblasti rád vzdělávám.

Byl někdo, kdo vás od této práce zrazoval nebo kdo nevěřil, že se tím dá uživit?
Ano, určitě si na pár lidí vzpomenu. Je dobré si tyto lidi poslechnout a udělat si svůj názor. Škoda, že jsem je v té době neoslovil s nabídkou na spolupráci. Možná by byli ještě na vyšší pozici než na RD.

Měl jste z něčeho ze začátku strach nebo obavy? Jak jste se jich zbavoval?
Největším strašákem pro mě bylo okolí. Co si o mně budou všichni myslet. Dále dílčí neúspěchy při práci, které logicky musely vzniknout. Pár odmítnutí, pár nezdarů a obavy, jestli to má všechno smysl, byly na světě. Vždy mi ale pomohla podpora vedoucích a tatínkovo rčení, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Čím jsem byl zkušenější, tím méně obav jsem měl. Navíc, vždy mi to vykompenzoval někdo, kdo mi za práci poděkoval.

Bylo něco, co vám na začátku vůbec nešlo?
Jednoznačně volání a práce s klienty. Dále předávání zkušeností.

Vaše práce se nyní skládá hlavně z manažerských činností. Která vás baví nejvíce a která naopak nejméně?
Baví mě plánování a příprava vzdělávacích akcí. Nebaví mě, že to nejde tak rychle, jak si člověk naplánuje. Což je ve finále vlastně dobře.

Jaké metody volíte při vyhledávání svých spolupracovníků?
Snažíme se dávat příležitosti jak kamarádům, rodině, ale i našim váženým klientům.

Podle čeho si spolupracovníky vybíráte?
Myslím si, že bych byl poslední, na koho by si kdo historicky vsadil. Naopak byla spousta lidí okolo mě, kteří byli předurčeni k úspěchu, a nestalo se tomu tak. Raději tedy netipujeme, a pokud nás někdo zaujme, rádi mu dáme šanci. A samozřejmě podle vzdělání.

Když jste se dostal do pozice, kdy jste začal řídit lidi, měl jste svoje know-how nebo jste se nechal někým inspirovat?
Půl na půl. Měl jsem a mám velké vzory v řadách vedoucích, a zároveň si to dělám tak trochu po svém. Důležitá jsou pro mě jasná
pravidla a dobré vztahy napříč strukturou.

Co pro vás nyní znamená OVB?
Firma pro podnikatele. Centrála nám uvolňuje ruce pro obchod díky své vynikající práci a vedení je naší velikou studnicí zkušeností.
Je výjimečné pracovat ve firmě, kde vás každý podporuje.

Jaké máte ambice a cíle do další práce?
Jsme na cestě za LD a ve stávajícím personálním obsazení této pozice nejsme schopni dosáhnout. Čeká nás tedy mravenčí práce na náboru a zapracování nových kolegů. Budeme se snažit neustále pracovat na dobré pověsti naší firmy a i nadále chceme být jedničkou a silným partnerem v oblasti financí pro naše klienty.

Čím jste původním povoláním, neboli co jste dělal, než jste přišel do OVB?
V OVB jsem začal působit ve třetím ročníku vysoké školy. Kdybych toto podnikání nezkusil, asi bych byl dnes dobrým zaměstnancem na pozici elektroinženýra a cítil bych, že to není to pravé ořechové. Tímto bych chtěl svému získateli, panu Beránkovi, poděkovat.

Co děláte, když nepracujete, jak relaxujete?
Jednoznačně se snažím být s rodinou. Mám dvě malé děti, a jak to jde, tak se jim snažím věnovat.

Dělíte čas na soukromý a pracovní, nebo se vám to tak nějak prolíná?
Naše podnikání je pro mě životním stylem, proto asi i chci, aby se tyto dva světy prolínaly. Když pracuji, snažím se soustředit na práci, a když jsem s rodinou, věnuji se jí. Je prima mít ve firmě přátele i rodinu, přijde mi to ideální na prolínání těchto dvou světů.

Dokážete někdy úplně vypnout, nekontrolovat e-maily?
Určitě, když jsem na dovolené, tak se snažím omezit komunikaci s okolním světem, ale musím se přiznat, že ne vždy se to povede.