Oblastní ředitel Jiří Spurný: OVB mě posouvalo, motivovalo a učilo

Jiří Spurný se do OVB dostal vlastně náhodou. Pracoval na brigádě v callcentru, kde jedním z úkolů bylo oslovovat lidi s dotazníkem ohledně přesunu brněnského nádraží. Od kamarádky dostal doporučení, aby zavolal Zdeňkovi Kubištovi. ten ho původně chtěl získat jako klienta, ale nakonec se ukázalo, že z něj bude spíše kolega. A tak se do spolupráce s OVB zapojil ještě před nástupem na vysokou školu. Během studia ekonomiky si uvědomil, že se mu otevřela cesta, která dává smysl nejen odborně, ale i lidsky. Z brigády se postupně stala hlavní činnost a práce s lidmi ho začala naplňovat víc než původně plánované směřování k psychologii. „Chtěl jsem vždycky pracovat s lidmi – a tady jsem zjistil, že to můžu dělat ve velkém,“ vysvětluje. K OVB ho definitivně připoutal pocit, že nikde jinde v jeho věku nemohl vidět tak rychlý růst a skutečnou možnost ovlivnit vlastní budoucnost. Svůj aktuální kariérní milník nevnímá jako vrchol, spíše jako potvrzení dobře zvolené cesty. „Je to signál, že dělám věci správně, ne konečná stanice,“ říká. Drží se filozofie, že každý, kdo chce postoupit, musí už dnes vykonávat činnosti, které k dané pozici patří. Sám proto přirozeně převzal více aktivit typických pro vedení týmu – školení, mentoring a hlubší strategickou práci. Vyšší pozice podle něj nepřináší zásadní změnu, spíše reflektuje již vykonávané úsilí. Den Jiřího Spurného obvykle začíná ráno kolem sedmé. Část rána věnuje rodině, následně míří do kanceláře, kde tráví většinu času rozhovory, konzultacemi a analýzami. Sem tam vyrazí na výjezdní akce či školení mimo Brno, ale podstatná většina práce probíhá mezi kolegy, klienty a tabulemi v zasedačce. Živí mě to, že si povídám s lidmi,“ říká s úsměvem.

Největší radost mu přináší sledovat růst ostatních – jejich posun, získané dovednosti i pozitivní změny v osobním životě. Vnímá je jako nejvýznamnější ocenění své dlouholeté práce. OVB pro něj totiž neznamená jen práci, ale prostředí, které ho od devatenácti let formovalo. „Polovinu života jsem strávil tady. to prostředí mě posouvalo, motivovalo a učilo.“ Jeho cestu provázela i výzva jménem perfekcionismus. těžce nesl první odmítnutí i odchody spolupracovníků. Přelom nastal ve chvíli, kdy si uvědomil, že ne vše může ovlivnit a že jeho úkolem je nabídnout příležitost, nikoliv určovat výsledky. „Já dám cestu, šanci a podporu. Rozhodnutí už jsou na nich.“ tento posun považuje za svůj největší osobní úspěch. Sebevzdělávání vnímá jako nutnost – nejen kvůli době plné rychlých změn, ale i kvůli zodpovědnosti vůči lidem, které vede. Pravidelně přemýšlí nad tím, co může dělat lépe. „Musím být krok před těmi, které posouvám,“ říká. Do dalších let má jasné vize: budovat silný tým, pracovat ve velkém, kvalitně a udržitelně. Kariérní postup bere jako výsledek správně nastavené práce, ne jako samotný cíl. „Chci, aby tým fungoval tak, že budeme lidem opravdu měnit životy k lepšímu.“ Ve volném čase dobíjí energii s rodinou a sportem. Je dlouholetým hráčem florbalu, kterému se věnuje od dětství. Sport mu přinesl disciplínu i schopnost týmové spolupráce, což se promítá i do jeho profesního přístupu. Rozdíl mezi lidmi, kteří mají sportovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají, vnímá jako vý razný. „Sport učí pracovat, vydržet a umět prohrávat,“ vysvětluje oblastní ředitel Jiří Spurný. Pozitivně hodnotí i změnu vnímání finančního poradenství ve společnosti. Klienti jsou informovanější, otevřenější a více se zajímají o vlastní finanční budoucnost. Díky tomu může dnes diskutovat konkrétní témata, ne vysvětlovat základní důležitost finanční gramotnosti. Aktivně přispívá k jejímu rozvoji – před náší na středních školách a považuje to za důležitou součást své práce.