Oldřich Beránek: Po pár měsících dřiny se mi začalo dařit

Po spoustě pohovorů jsem se dostal do OVB. První setkání mě velice motivovalo, a i když jsem měl trochu obavu z toho, jestli mi to půjde a jestli to zvládnu, v prosinci 2005 jsem jel na úvodní školení, které se mi líbilo ještě víc. Začátek samozřejmě nebyl jednoduchý, jako asi u každého. Poté, co jsem se svěřil svým známým, setkal jsem se s reakcemi typu: Ty budeš dělat pojišťováka, v tomhle sektoru není možné se prosadit atd. Nevím proč, ale stál jsem si za svým a nenechal se tím rozhodit, naopak možná ještě o to víc jsem chtěl každému ukázat, že to tak není.

Mezi mé první klienty patřili moji blízcí a je pravda, že to byla ta nejlepší škola, protože s takovými situacemi jako s nimi jsem se pak už nikdy nesetkal nebo jsem si s nimi už dokázal poradit, protože po každém neúspěchu jsem se ptal sám sebe, jestli by tento klient přijal radu od někoho zkušenějšího. Pokud jsem měl pocit, že ano, tak jsem si říkal, co dělám špatně, a hledal způsoby, jak bych byl stejně dobrý jako zkušení poradci. Ono je totiž strašně jednoduché říct, že to nejde nebo že to klient nechtěl, ale to jsem nikdy nedělal a to si myslím, že je důvod, proč jsem se během tří a půl roku dostal takhle daleko.

Protože pocházím z Loun a studoval jsem v Plzni, tak jsem měl týden rozdělený na dvě části. Od pondělí do čtvrtka jsem plnil studijní povinnosti a dané věci v kanceláři, jako je mítink, školení a kontaktování. Ve zbytku týdne jsem se mohl naplno věnovat práci s klienty v místě svého bydliště. Po pár měsících dřiny se mi začalo dařit a postupem času jsem se zařadil mezi nejlepší poradce v ředitelství a začal pracovat na budování týmu. Poté, co jsem se v květnu 2007 stal obchodním vedoucím a pořídil si vysněné auto, začalo okolí brát mou práci a OVB vážně (tedy kromě mé osmdesátileté babičky, ta se mě i teď při každé návštěvě ptá, jestli dělám pořád toho agenta a kdy začnu dělat něco pořádného) a největší posměváčci se stali mými nejlepšími klienty, nebo dokonce spolupracovníky.

Rok a dva měsíce po povýšení na GST se mi podařilo poskočit opět o příčku výše a od  1. 7. 2008 jsem oblastním vedoucím. Náš tým je složen ze samých úžasných lidí, z nichž spousta je mými velice dobrými přáteli, na které se můžu spolehnout, a to ať už v pracovních či jiných záležitostech. Do takového příjemného kolektivu zapadne každý během chvilky.

Zatímco kolem sebe všude slyším o samých problémech kvůli finanční krizi, v mém případě je rok 2009 plný pozitivních událostí. Podařilo se mi dokončit magisterské studium v Plzni, společně s mými spolupracovníky postupně budujeme nová obchodní a oblastní vedení a také oblastní ředitelství, které by mělo vzniknout 1. 7. 2010, na což se moc těším, protože budu moci říct babičce, že už jsem ředitel, a pak už její otázky skončí... Snad.

Dámy a pánové, je před námi spousta práce, tak ať se daří!