BD Barbora Novotná: Snažím se neustále posouvat dopředu

Na začátek letošního léta bude jistě velmi ráda vzpomínat Barbora Novotná ze zemského ředitelství Ladislava Zajíce. Nejen že otevřela novou kancelář, ale dosáhla také posunu na první ředitelskou pozici. Jak vnímá svůj další kariérní krok, co ji přivedlo až na ředitelskou pozici a jak ráda tráví volný čas se dozvíte v našem krátkém rozhovoru.

Povýšila jste na první ředitelskou pozici. Čím byl oblastně ředitelský finiš jiný, než když jste povyšovala na BL?

Největší rozdíl byl v tom, že jsem se na povýšení připravovala delší dobu. Přeci jen… když jdete na BL, vychováváte poradce a když jdete na BD, tak vychováváte manažery. A to trvá o něco delší dobu. Je potřeba, aby svým mindsetem a celkově přemýšlením dorostli do oné vedoucí pozice. Pracovali jsme na tom několik let, nebylo to, že jsme si řekli: „tak, a teď to splníme a za půl roku máme hotovo.“ Naopak. Byl to delší a postupný proces.

Pociťujete nějakou změnu povýšením na BD?

Zajímavá otázka! Na to se ptali i kamarádi a rodina, když si všimli, že se to povýšení povedlo, ale mně přijde, že se vlastně nic moc nezměnilo. Kariérní plán je totiž tak chytře postavený, že člověk se posune výš až ve chvíli, kdy danou pozici pochopí a dělá věci, které jsou vlastní právě pro tu vyšší pozici. Reálně jsem sice byla BL, ale už delší dobu jsem dělala věci, které dělají kolegové na pozici BD a postup výš tak byl jen oficiálním razítkem a formalitou. Ale je to perfektní v tom, že tým je nyní již více samostatný, což se mi velmi hodí, protože s přítelem čekáme miminko. Těšíme se na novou etapu podnikání propojeného s rodinným životem, což bylo vždy moje velká motivace, proč jít kariérním plánem nahoru.

Jaké vlastnosti a schopnosti Vás přivedly až na pozici BD?

Mou silnou stránkou je cílevědomost a zároveň jsem přísná sama k sobě a dokážu si vybudovat silnou sebedisciplínu. A jelikož mám vysoká očekávání od sebe, tak je logicky mám i od svého týmu, čím se snažím nás posouvat neustále dopředu. týmem cílíme na myšlení v co největším měřítku, a právě to nás na podnikání baví.

Kolik máte nyní v týmu lidí a podle čeho si vybíráte spolupracovníky? Máte nějaký recept na rozpoznání spolupracovníka s potenciálem, do kterého má smysl investovat koučinkový
a mentorský čas?

V tuto chvíli se v našem týmu pohybuje okolo 40-50 spolupracovníků, když to vezmu i s úplnými nováčky, kteří se v tuto chvíli zaškolují. Samozřejmě, ten tým se průběžně nějak lehce obměňuje, doplňuje… Pro mě je totiž velmi důležité, aby člověk sám chtěl. V OVB je možné udělat velkou kariéru a já ráda poskytnu svůj mentorský čas a všechny nástroje a zkušenosti, které mám, abych člověka dovedla k jeho cíli. Pokud sám chce. Aby se nestalo, že budu já chtít více než můj spolupracovník, pak už to nemůže fungovat. Proto se snažím vybírat si lidi, kteří jsou mi podobní. Nebojí se na sobě makat a chtějí růst.

Jak u Vás probíhal přerod z poradce na manažera?

Více než 90 % úspěchu a toho přerodu tvoří hlava. Konkrétně pak podnikatelské myšlení. A to nejen v OVB, ale v jakémkoliv podnikání. Když dokážeme pracovat s tím, co máme v hlavě, s naším mindsetem, tak pracovní detaily, dovednosti, mikromanagement… S tím se dá pracovat a dá se to naučit. Pokud člověk ví, co dělá, proč to dělá a že toho opravdu chce dosáhnout. Nepracuji abych si jen vydělala peníze, ale abych vybudovala něco velkého a abych stejnou příležitost dala i dalším.

V čem u sebe vnímáte největší osobnostní posun v porovnání s dobou, kdy jste v OVB začínala? A myslela jste hned na ředitelské pozice?

Já jsem vždy byla hodně tvrdohlavá a ráda jsem dělala věci podle sebe, dělalo mi problém si nechat poradit od zkušenějších. Ale s postupujícím počtem let v OVB jsem si uvědomila, že když vedoucí něco řeknou, tak to má své opodstatnění, a hlavně mě to navede správným směrem. Naučila jsem se tak respektu a důvěře v systém a své vedoucí. A i když se stane, že s radou z nějakého důvodu ze začátku nesouhlasím, tak to nakonec radši stejně tak udělám, protože tu cestu prošlapalo úspěšně x lidí přede mnou, a nakonec se sama přesvědčím, že to byla správná rada a opravdu to funguje.

Před nedávnem jste otevřela novou kancelář přímo v srdci Prahy s výhledem na Národní muzeum. Jak těžké bylo skloubit organizaci zařizování a stěhování se standardní prací a sledovacího období na povýšení?

Obrovské díky patří celému našemu týmu! Krásně jsme se propojili a nebylo to jen o mně, BD Janě Kossúthové a RD Martině Hábové, se kterými kanceláře sdílíme, ale naopak. Tím, že je nás tu více vedoucích a manažerů, tak si tým sám rozdělil úkoly a zvládli jsme to komplet během jednoho víkendu velmi efektivně. A byl to pro mě i jeden z dalších důkazů podnikatelské a organizační vyspělosti mých manažerů, kteří si sami zvládli nadelegovat určité úkoly a nijak nás to ve standardním pracovním nasazení neomezilo. A jsme nadšeni, že se to povedlo!

Jaké máte další cíle v osobním i profesním životě? Z našeho posledního rozhovoru vím, že s kolegyní Janou Kossúthovou chcete „dobýt Evropu“. Platí to stále?

No jasně! To je stále naše velká vize! S těmi možnostmi, které v OVB jsou, by byla škoda toho nevyužít. Já osobně hodně vzhlížím třeba ke Gerdu Finkovi, který je dnes v roli „inspirátora“, a má ze všech zemských ředitelů své přátele, celý rok lítá po Evropě, inspiruje týmy… Toho bych také chtěla dosáhnout. Nemít kancelář jen v Praze, ale i třeba v Barceloně, Paříži, Berlíně… propojit to ve velkém a za spoustu let být v roli, kdy nebudu řešit už jen mikromanagement, ale budu já tou inspirátorkou, která přiletí, předá vizi a zase odletí :)

Myslíte, že Vám ve splnění tohoto cíle může pomoct i složení Vaší kanceláře?

Rozhodně ano. Takovou atmosféru u nás budujeme už teď, snažíme se k sobě přitahovat lidi stejného charakteru. U nás se hodně líbí lidem, co rádi cestují, jsou dobří v jazycích. Naše heslo je nejen „work hard, play hard“, ale také „travel hard“ :) Hodně cestujeme, ale aktivním způsobem. Bereme si sebou počítače, jsme v kontaktu s týmem, jsou to aktivní podnikatelské dovolené, v týmu se to kopíruje a nové spolupracovníky to nadchne, buduje to týmovou pospolitost a můžeme tak dál růst i mezinárodně.

Na začátku rozhovoru jste zmínila, že čekáte miminko. Jak myslíte, že mateřství změní Vaše pracovní povinnosti?

V tuto chvíli jsem v 8. měsíci těhotenství, takže pro mě je zatím velmi těžké si představit to, co bude následovat. Bude to úplně nová etapa, ale obrovsky se na to těším! V tomto směru jsem vždy poslouchala svého zemského ředitele Láďu Zajíce a regionální ředitelku Martinu Hábovou, kteří doporučovali nejprve si v kariéře postavit silný tým, postoupit na ředitelskou pozici, kdy už je tým samostatnější a potom založit rodinu. A jsem moc ráda, že se to povedlo ve stejnou chvíli jako ředitelství! Těším se na tu roli a doufám, že budu taková ta aktivní maminka, která půjde svým dětem příkladem. Moji rodiče také podnikají a vždy jsem obdivovala, jak dokázali skloubit rodinu a podnikání a chci svým dětem jít stejným příkladem.

Takže po rodinném klanu Slezákových či Horkých můžeme za 20 let čekat něco podobného
i u Vás? 

Já si myslím, že určitě! :) Já nechci mít jen jedno, líbilo by se mi mít velkou rodinu se třemi-čtyřmi dětmi. Uvidíme, jak budu mluvit za půl roku, ale takový je momentální plán a za 20 let přijde silná generace!

Jak ráda trávíte svůj volný čas?

Nejvíce mě baví již zmíněné cestování, mám ráda zážitky, adrenalin… V covidové době mi cestování hodně chybělo. K 31. 12. loňského roku jsme si s přítelem dali cíl, že vylezeme na Kilimandžáro, nejvyšší horu Afriky, což nám vykompenzovalo celé to předchozí období. Mohli jsme něco pořádného zažít a takto bych chtěla trávit svůj čas i v budoucnu. Aktivně. Mám moc ráda i sport, brusle, běhání, tanec… Chci to umět do budoucna propojit s podnikáním i rodinou. A samozřejmě s cestováním. Spousta lidí říká, že je s dětmi těžké cestovat, ale to se říká i o podnikání, každopádně chceme si na to udělat obrázek sami a těšíme se na nové výzvy :) Přítel je na pozici GST a trávíme spolu veškerý čas, který nedělíme mezi podnikání a volno, ale krásné se nám to prolíná v jeden celek, a to nás na tom baví.