Petr Budinský: Jaké trendy budou formovat českou ekonomiku v roce 2026?

V roce 2025 rozhodla bankovní rada ČNB o snížení úrokových sazeb na úroveň 3,5 %, přičemž k poslednímu snížení došlo v květnu tohoto roku. Další snižování v průběhu příštích měsíců není pravděpodobné. Velmi reálný scénář je ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Nelze přitom vyloučit ani zvýšení úrokových sazeb v průběhu roku 2026, neboť jsou zde i významné proinflační faktory, jako jsou ceny energií a potravin nebo imputované nájemné a služby. Naproti tomu protiinflačně působí síla české koruny vůči euru, ale hlavně vůči americkému dolaru. Nejasný je i dosavadní dopad hospodářské politiky Donalda Trumpa na evropskou, a tedy i českou ekonomiku.  

V lednu 2025 byla meziroční míra inflace na úrovni 2,8 %, tedy v tolerančním pásmu ČNB (1–3 %). I v průběhu dalších měsíců se inflace držela poblíž inflačního cíle, který byl ve výši 2 %. Při takovém vývoji bylo jasné, že bankovní rada ČNB bude sice v roce 2025 snižovat úrokové sazby, nicméně ne tak často jako v roce 2024 a vždy pouze o 0,25 procentního bodu. Přitom ještě v lednu 2025 byla repo sazba na úrovni 4 %, tedy o 1,2 % výše než inflace. Trh očekával během roku 2025 snížení repo sazby až na úroveň 3 %. To se ale nestalo. Bankovní rada ČNB totiž v tomto roce snížila úrokové sazby pouze dvakrát, a to v únoru a květnu. V obou případech se jednalo o snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu, takže se v květnu 2025 dostala repo sazba na úroveň 3,5 %. Dá se předpokládat, že tato úroková sazba bude stejná i na počátku roku 2026 a za určitých okolností nemusí k její změně dojít ani v prvním čtvrtletí následujícího roku. Dokonce by mohlo dojít, tak jako to naznačují komentáře některých členů bankovní rady ČNB, i k jejímu zvýšení. Podle mého názoru je nejpravděpodobnějším scénářem stabilita repo sazby na stávající úrovni 3,5 % po dobu několika měsíců s tím, že následné zvýšení nebo snížení této sazby je v této chvíli stejně pravděpodobné a bude záviset na vývoji české ekonomiky v následujícím období i na některých vnějších faktorech, které českou ekonomiku ovlivňují. 

Budeme-li předpokládat, že míra inflace bude v příštím roce kolem 2 %, potom by repo sazba v nezměněné výši 3,5 % znamenala, že bude v České republice stále tzv. kladná reálná úroková sazba ve výši 1,5 %. Tato sazba je dána rozdílem nominální úrokové sazby a míry inflace. Motivuje investory i domácnosti ke spoření, a to právě proto, že úrokové sazby překonávají inflaci. Na druhou stranu byl růst HDP v roce 2025 tažen spotřebou, což některé ekonomy překvapilo a svědčí to o rostoucí důvěře v českou ekonomiku. Ta ovšem čelí některým problémům, které mohou přinést v budoucnosti vyšší inflaci, proto i bankovní rada ponechává úrokové sazby na stávající úrovni. Jsou zde významné proinflační faktory, jako jsou ceny energií a potravin, imputované nájemné a služby. Nelze podcenit ani tlak na mzdy při stále relativně nízké úrovni nezaměstnanosti. Dále může proinflačně působit i fiskální politika, kdy končící vláda Petra Fialy sestavila rozpočet, v němž chybí 37 miliard Kč na plánované stavby a nejasné jsou některé další kapitoly tohoto rozpočtu, například školství, zdravotnictví a sociální politika. Vláda Andreje Babiše jmenovaná 15. prosince 2025 plánuje zvýšení některých výdajů, například v rámci plánovaného snížení cen elektřiny, což bude znamenat další negativní dopad do rozpočtu. Je jasné, že Česká republika začne rok 2026 v rozpočtovém provizoriu a nově jmenovaná vláda bude muset předložit svůj rozpočet během několika příštích měsíců. Je otázkou, zda se jí podaří udržet deficit ve výši 286 miliard Kč, který navrhovala končící vláda. Na druhou stranu významným protiinflačním faktorem zůstává silná koruna, která během roku 2025 posilovala proti euru, ale hlavně proti americkému dolaru, který celkově oslaboval. Silná koruna zlevňuje dovozy, takže na konci roku 2025 je barel ropy v korunovém vyjádření nejlevnější za posledních 15 let.

Celý rok 2025 se nesl ve znamení oslabujícího dolaru, k čemuž přispívá výrazně i FED, který v posledních měsících několikrát snížil úrokové sazby, a to až na aktuální úroveň 3,50 % až 3,75 %. Slabý dolar a nižší úrokové sazby nahrávají politice prezidenta Donalda Trumpa, který si dal za cíl postupně pomocí cel a dalších nástrojů vyrovnávat negativní obchodní bilanci s ostatními státy. Zatím se dá říci, že si Spojené státy nevedou v současných podmínkách špatně – ekonomika roste, a s ní dále rostou akcie a částečně i dluhopisy, kterým pomáhá právě snižování úrokových sazeb. Výrazně rostou ceny amerických technologických akcií, například Microsoft, Apple a Google, a díky nim rostou i akciové indexy. Teprve budoucnost ukáže, zda se vyplatí sázka investorů na umělou inteligenci, její dopad do budoucích cen akcií je v této chvíli jen velmi těžce predikovatelný. Uvedený vývoj v oblasti úrokových sazeb a kurzu dolaru vedl k výraznému snížení cen zlata. Jedna trojská unce zlata se obchoduje v posledních měsících v pásmu 4 200 až 4 500 dolarů. Zlato je též předmětem nákupu centrálních bank včetně ČNB, která avizovala, že postupně do svých rezerv nakoupí až 100 tun zlata. Na konci roku 2025 je v rezervách ČNB již přibližně 70 tun zlata. Spolu se zlatem výrazně vzrostla i cena stříbra, která se nyní pohybuje okolo historických maxim. Zájem investorů se stále více soustřeďuje na bitcoin, přičemž je otázkou, zda některé centrální banky začnou využívat bitcoin jako součást svých rezerv. S touto myšlenkou přišel v průběhu roku i guvernér ČNB Aleš Michl, nicméně bankovní rada zatím tento záměr pouze analyzuje. Finanční trhy jako celek budou nadále ovlivněny geopolitickou situací, která se nezlepšuje, a to především kvůli stále probíhající válce na Ukrajině a izraelsko-palestinskému konfliktu. 

Autor: doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro mezinárodní vztahy a celoživotní vzdělávání, člen představenstva, Vysoká škola finanční a správní, a.s.

VŠFS je v oblasti odborného vzdělávání finančních poradců dlouholetým klíčovým partnerem OVB Allfinanz, a.s., a to jak pro certifikační zkoušky nových vázaných zástupců, tak mj. i pro následné vzdělávání v oblasti distribuce pojištění.