OVB Journal

Přehled > Články > Rozhovor s Finančním arbitrem ČR Františkem Klufou

Rozhovor s Finančním arbitrem ČR Františkem Klufou

Finanční arbitr by měl pomáhat i klientům finančních poradců.

Kanceláře úřadu Finančního arbitra překvapí především tím, jak jsou malé. Žádná velká budova, ani jedno patro známého kancelářského stavení, ale jen pár místností, v nichž pracuje šest lidí. A mají co dělat. Počet doručených podnětů se zvyšuje. Navíc celou instituci čekají možná velké změny. Po devíti měsících v úřadu jsme se na aktuální úkoly Finančního arbitra i na to, co chystá, zeptali Dr. Ing. Františka Klufy, Finančního arbitra České republiky.

Jak hodnotíte uplynulý tři čtvrtě rok ve funkci finančního arbitra. Podařilo se vám již splnit většinu z toho, s čím jste přicházel?

Když jsem přicházel do úřadu finančního arbitra, vytýčil jsem si dva hlavní cíle. Prvním bylo zvýšit viditelnost úřadu jako takového a tím druhým byla snaha o rozšíření působnosti Finančního arbitra ČR. K tomu prvnímu úkolu bych uvedl, že za minulý rok přišlo celkem 370 podnětů do kanceláře Finančního arbitra, v dnešní den máme těch podnětů 426 (k 15. září, pozn. red.). Již nyní máme nárůst oproti celému loňskému roku. Myslím si, že je to výsledkem snahy publikovat, psát o činnosti finančního arbitra, být na konferencích, zviditelňovat naši práci. To je docela měřitelný úspěch a chceme v tomto i dále pokračovat.

Mluvil jste o rozšíření působnosti svého úřadu. Pomýšlíte tedy na to, že by institut finančního arbitra mohl zastávat jakýsi dozor nad celou, nebo většinou finančního trhu? Řekněme zaštítit finanční trh jako takový?

Oprávněně se domnívám, že finanční trh by měl být do budoucna zastřešen některými orgány, nebo institucemi, které budou napomáhat spotřebitelům domáhat se svých práv v okamžiku, kdy budou mít problém s danou institucí. Já jako finanční arbitr bych chtěl do budoucna tuto působnost rozšířit a nejen z titulu že by to bylo dobré, ale především proto, že to chce trh a spotřebitelé si to žádají. Dnes musíme řádově jednu třetinu podnětů, které k nám chodí, odmítat z titulu, že nejsme kompetentní je řešit. Jsou to věci, které jsou mimo naší působnost kompetence a já, bohužel, v tomto okamžiku musím spotřebitelům říkat „Velmi rád bych pomohl, ale nemohu, musíte jít k soudu a vyřešení sporu vám může trvat 5 až 6 let.

Okolní státy, nebo Evropská unie se také vydávají tímto směrem a snaží se slučovat pod podobné instituce větší záběr pravomocí, nebo bychom byli jakousi vlaštovkou?

Myslím, že tlak Evropské komise je smysluplný a jednoznačný - zastřešit celý finanční trh. Jestli to bude řešit jen finanční arbitr, nebo více institucí, tak jak tomu je v některých státech v zahraničí, to je otázka jednání a otázka diskuse, která v současné době na trhu probíhá. Cílem by ale určitě mělo být, aby všichni příjemci finančních produktů měli se svým produktem kam jít v okamžiku, kdy budou mít problém. Je paradoxní, že většina klientů v ČR má finančních produktů více, máme běžné účty, máme hypotéky, máme karty. S kartou mám kam jít, když je problém, jdu za finančním arbitrem, ale s hypotékou se nemám na koho obrátit, jen do banky a když ta mi nevyhoví, tak pak skutečně musím jít až k soudu a to je na řešení na delší dobu.

Jak to tedy přesně funguje v okolních státech? Je nějaké porovnání?

Asi by bylo dobré porovnávat všechny státy, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, je jich přibližně na tři desítky. Kdybych udělal graf porovnání, jak je v jednotlivých státech zastřešen celý finanční trh, bankovnictví, investic, pojištění, tak Česká republika by byla třetí od konce, co se týče nejnižších kompetencí. Za námi je skutečně už jen Rakousko, kde ročně řeší 30 sporů, a Kypr, kde nemají (mimo soudních sporů) žádný obdobný orgán. Jsme skutečně úzce zaměřěni na platební styk a platební karty a nedomnívám se, že by finanční vzdělanost a finanční potřeba obyvatel ČR byla nižší než ve státech Evropského hospodářského prostoru. Co se týče způsobu mimosoudního řešení sporů, není centralizován a sjednocen a v každém státě je to jinak. Evoluce je přirozená a začíná na diverzifikovaném trhu, s více menšími institucemi a v určité fázi se to scelí. To je zcela logické, abyste šetřil fixními náklady, zajistili větší rychlost a pružnost, znalost dané problematiky. Třeba v Anglii, kde je jeden velký orgán, v roce 2002 scelili 9 jednotlivých orgánů na řešení mimosoudních sporů, a dnes fungují jako jeden velký úřad. Systémů je více a nedá se říci, že jeden převažuje nad druhým.

Mluvil jste o finančním vzdělání v okolních státech. Jak to je v případě České republiky? Jsou Češi ve finančnictví zběhlí?

Český národ je finančně dobře vzdělán, nicméně díky tomu, že bankovní trh a produkty rostou tak rychlým tempem, je třeba pracovat na straně klientské a klienty skutečně vzdělávat, protože je dobré sporům předcházet právě tím, že jste finančně dobře vzdělán. Jsem přesvědčen, že finanční vzdělanost je odvislá i od aglomerace, odkud klient pochází. Ve velkých městech jsou lidé vzdělanější a využití sofistikovanějších produktů je také na vyšší úrovni; čím menší je lokalita, tím jsou více využívány pouze nejzákladnější produkty jako např. termínovaný vklad nebo běžný účet. Myslím si, že by bylo dobré nadále český národ finančně vzdělávat. A to už od středního stavu, nejenom na vysokých školách nebo univerzitách.

A vidíte nějaké místo pro finančního arbitra právě v oblasti finančního vzdělávání široké veřejnosti, ať už přímo na školách nebo formou osvětových kampaní?

Hlavní náplní arbitra bude vždy řešení sporů. V okamžiku, kdy bude mít dostatek času a energie na to, aby se mohl podílet na růžných projektech typu finanční vzdělávání, tak jsem zcela jednoznačně pro. Ať už přednáškovou činností, nebo publikováním nejčastějších sporů, publikováním na různých konferencích o nejfrekventovanějších podvodech atd.. Finanční arbitr se bude vždy snažit své poznatky zveřejňovat, ať již formou přednášek, internetových prezentací nebo tiskovin. Na druhou stranu ale hlavní činností arbitra, i díky možná velmi omezenému rozpočtu na marketingové záležitosti, bude řešení sporů. Vzdělávací aktivita bude až ta druhá v pořadí.

Když mluvíte o podvodech, s kterým se český spotřebitel setká nejčastěji?

Nejfrekventovanější spory, které se řeší na straně arbitra, jsou podvody s platebními kartami. A to sice zneužití u obchodníka, anebo u bankomatů.

Oblast finančního poradenství si v ČR získává stále větší oblibu a stále větší místo. Jak se na ni díváte vy, připadá vám vyspělá, myslíte si, že je zde dostatečná konkurence a že finanční poradci nabízejí kvalitní produkt v porovnání se zahraničím?

Jsem přesvědčen, že konkurence na trhu finančního poradenství je skutečně tvrdá a silná. Myslím, že trh jako takový je hodně vyspělý, nicméně je třeba určitě dbát na kvalitu a korektnost prodeje. Tedy aby se neaplikovaly různé agresivní a nekalé prodeje, aby prodej měl takzvanou návratovou složku. To znamená, že si produkt koupím a pak rád přijdu za tím samým poradcem pro další, protože vím, že mi prodal správný produkt, a že to nebylo motivováno jen krátkodobou provizí.

A jak tedy poznám kvalitního finančního poradce, co byste mi, jako Finanční arbitr poradil, co mám sledovat?

Kvalitní finanční poradce by se měl v první řadě zajímat o vaše potřeby. Nejprve by vás měl vyslechnout, co požadujete, jaké produkty potřebujete, teprve poté vám ušije na míru finanční plán a finanční poradenství. Dobrý finanční poradce musí umět odejít od klienta i s tím, že mu neprodá nic, ale zanechá dobrý dojem a teprve za půl roku, když se klient rozhodne rozšířit své portfolio pojištění majetku nebo životní pojištění se k němu vrátí, sám se ozve.

Vy osobně využíváte služeb finančního poradce?

Já jsem sám sobě finančním poradcem. Prošel jsem patnácti lety bankovnictvím, pojišťovnictvím, od drobného bankovnictví až po podnikové. Mám svou finanční poradkyni, ale ještě jsem od ní nekoupil žádný produkt. Věřím, že do budoucna spolu nějaký obchod uděláme. Považuji finanční poradenství za velmi důležité, a pokud lidé dobře vyberou, mohou s finančním poradcem hodně ušetřit.

Obrací se na vás spotřebitelé, kteří mají s finančním poradenstvím nějaký problém? Chtějí například řešit nějaký spor vaším prostřednictvím?

Na nás se většinou obracejí spotřebitelé ve vztahu s konečnou institucí. Co se týká finančního zprostředkování, obracejí se na nás spotřebitelé, kteří si pořídili produkt, který ve skutečnosti nechtěli. Většinou jde o to, že způsob prodeje byl tak agresivní, že se mu podvolili. Klientům bylo například slibováno, že má pojistku a pak přišla povodeň a on zjistil, že to pojištěno nemá. To je ale mimo kompetenci finančního arbitra. Je to záležitost dozorové instituce a profesních asociací Dobrá zpráva ale je, že se spotřebitelé na nás často neobracejí s tím, že by byli nespokojeni s finančním poradcem. Dáno je to i tím, že tuto oblast finanční arbitr nepokrývá.

Na tomto trhu působí dvě profesní sdružení, které by měli korigovat činnost finančních poradců, měla by nad nimi mít morální dohled. Myslíte si, že pracují, jak by měla, je dostačující počet těchto sdružení nebo je jich moc? A je to ku prospěchu spotřebitelů?

Neodvážím si hodnotit, zda je dvě hodně nebo málo, jde spíš o to, jak se vykonává činnost jako taková. Je velmi dobré v oblasti aktivního prodeje, což finanční poradenství je, spojovat se do sdružení. Tato sdružení musí mít základní funkci dohledovou a kontrolní, musí mít etické kodexy, které by měly být pro všechny členy závazné. Určitě si myslím, že ten směr, nebo snaha certifikačních aktivit, jakýchsi „řidičských průkazů" pro finanční poradce je správný. Trh finančních poradců musí být skutečně nějakým způsobem monitorován. A také správnou cestou vzděláván. Aby mohl prodávat finanční produkty jen ten, kdo si zřídí živnostenský list za 1000 korun a přitom mohl prodávat poměrně sofistikované produkty, to není příliš šťastný model. Z výše uvedených důvodů hodnotím tedy přínos obou sdružení jako velmi potřebný.

Myslíte si, že v budoucnu by v této oblasti mohlo být větší zapojení Vás jako finančního arbitra, myslíte si, že by zde mohl být nějaký prostor, že byste vykonával oficiální dohled?

Jsem přesvědčen, že finanční arbitr nemůže dělat dohled. Finanční arbitr je rozhodce a řeší spory. Určitě je a bude finanční arbitr partnerem různých projektů, právě na vydávání těchto certifikačních listů. Finanční arbitr se bude podílet na přednáškové činnosti proškolování v okamžiku, kdy na to bude kapacita, bude se podílet na vydávání různých publikací a vzdělávacích tiskovin, ale nemůžu provádět dohled jako takový. Můžu působit jako autorita, instituce, přes kterou tečou spory a vím kam se zaměřit.

Byla by to pro vás tedy zajímavá cesta rozšíření pravomocí a kompetencí právě v tomto oboru?

Do budoucna by bylo žádoucí, řešit i spory které vzniknou z prodaných produktů prostřednictvím finančních zprostředkovatelů. Je jen otázkou, jestli bychom řešili spory mezi klientem a institucí, která prodává daný produkt, anebo bychom působili i na poli finančního zprostředkovatelství, a řešili spory i tam. Myslím si, že by bylo rozumnější cílit přímo na instituci, protože právě tam vzniká případný finanční problém, tam vzniká nějaká škoda. Co se týká kvality prodeje, to musí zabezpečovat profesní asociace, případně orgán dohledu v oblasti ochrany spotřebitele, kterým je Česká národní banka (od 1. 9. 2008).

Asi již dnes připravujete výhled aktivit na další rok, od rozpočtu až přes to co byste, možná, chtěl změnit. Je něco co byste nám mohl vyzradit? Jaké novinky finančního arbitra respektive širokou veřejnost čekají, co nového si pro spotřebitele přichystáte?

Navážu-li na začátek dnešního rozhoru, kdy jsem si vytkl dva cíle, a sice viditelnost a rozšíření kompetencí, určitě bychom chtěli pokračovat a zintenzívnit naši propagační činnost, nadále vylepšovat naše webové stránky, v krátké době budou obdařeni i anglickou verzí (www.financniarbitr.cz). Připravujeme také tiskoviny, které bychom chtěli distribuovat na trh, které by se týkaly funkce Finančního arbitra. Zamýšlíme se nad vydáváním nebo spolupodílení se na vydávání časopisu, což je věc v zahraničí poměrně úspěšná. Co se týče rozšíření kompetence řešení mimosoudních sporů, v polovině příštího roku by měl být předložen případný návrh legislativních změn pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu v České republice. Dopadnou-li tyto diskuze dle našich představ, pak budeme nejen více vidět, ale budeme mít možná i širší působnost. V tomto okamžiku by tedy spotřebitelé mohli využít našich služeb ve větším rozsahu. Finanční arbitr by se tak mohl stát ještě lepším ochráncem finančních práv klientů v České republice.

Poslání a úkoly finančního arbitra

Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s institucemi mimosoudní cestou.

Zjednodušeně řečeno, finanční arbitr je kompetentní k rozhodování sporů mezi institucemi (např. banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení nebo užívání elektronických platebních prostředků.

Více informací o instituci Finančního arbitra můžete najít na internetových stránkách www.financniarbitr.cz. Na těchto stránkách můžete také využít „Průvodce podáním návrhu na zahájení řízení", tedy on-line aplikace, která vás v sedmi krocích provede podáním žádostí k Finančnímu arbitrovi.

Text: Administrator , Foto: Administrator

související témata