Jan Kokta, We are the future – jsme budoucností

Do OVB mne přivedla řada okolností, jednak rodinné záležitosti, a hlavně pak i potřeba financí na pokrytí vysokoškolského života… Zpočátku pro mne ovb bylo pouze přestupní stanicí pro vytříbení dovedností komunikace a zkvalitnění psychologie klienta, jež jsem měl později využít v oboru, který jsem studoval a kterým jsem se v budoucnu měl zabývat, tj. právní vědou.

Samozřejmě bych lhal, kdybych řekl, že mě prostředí v OVB a zároveň možnosti smluvně podloženého kariérního růstu s neustále se navyšujícím platem od počátku nemotivovaly, ale jak už jsem říkal, do OVB jsem nepřišel, abych se stal zemským ředitelem, zkrátka jsem měl být dalším nositelem rodinné štafety v oboru advokacie. Po několika základních kurzech mi ale učaroval systém strukturální firmy, kde za svůj úspěch či neúspěch může člověk v zásadě sám, do toho připočtěte špičkový management v podobě dnes již RD J. Valeše a LD M. Zoubka a myšlenka úspěchu a zajímavé budoucnosti byla na světě. Na začátku jsem se řídil heslem, že sny jsou zdroji našich emocí, jsou naší motivací, proto bychom si je měli plnit. Jen tak můžeme říci, že skutečně žijeme. OVB a tým lidí v něm mi ukázaly cestu, jak si tyto sny začít plnit.

Spousta lidí dnes pracuje, protože musí, nemají jiné možnosti, zkrátka musí z něčeho žít. Pamatuji si, jak jsme s kamarádem, pozdějším spolupracovníkem, stáli před prodejnou luxusních vozů v Praze, dívali se na naše vysněná auta a on namísto toho, co by řekla většina lidí, tedy „nemohu si to dovolit", řekl: „Co budem dělat proto, abychom si ho koupili?"

Chápete? Ani jeden z nás se nezbavil odpovědnosti a nehodili jsme to za hlavu s tím, že to jsou auta jen pro vyvolené. Začali jsme si namáhat mozek a vymýšleli, jak si tento sen oba splníme. Pokud chce být člověk v OVB dobrý, musí dle mého názoru chtít sám podnikat a nést plnou odpovědnost za svůj úspěch či neúspěch, protože nejsme odpovědní jen za to, co uděláme, ale i za to, co neuděláme!

Možná i to byl jeden ze základních impulzů, proč jsem na pozici R založil kanceláře v Plzni a zároveň zanedlouho v mém rodném městě Vlašimi. Jednou z nejdůležitějších zásad pro mne bylo: v OVB měníme životy, a pokud někomu život chceme měnit, musíme ho s ním i do určité míry žít. I díky této myšlence pro mě podnikání vždy bylo založeno na pevných a nadstandardních osobních vazbách s mými partnery-přáteli.

Myslím si, že o sobě a spolupracovnících ve firmě můžu s klidným svědomím tvrdit, že jsme budoucností společnosti. Představte si kolektiv mladých lidí prakticky bez jakýchkoli závazků disponujících vysokoškolským vzděláním a neuvěřitelným entuziasmem i smyslem pro odpovědnost a zároveň tvrdě pracujících. Valnou většinu z nás dnes nemotivuje už jen a pouze kariérní plán s vrcholem zemského ředitele, ale např. touha otevírat neustále další pobočky ve městech ČR a s tím související vznik nových možností kariérního růstu pro všechny z nás, ale i pro kolegy, které v budoucnu přijmeme do našich řad. Chceme nejen zkvalitnit poradenskou činnost v „prodeji" produktů či informací z finančního trhu, ale chceme také pracovat na samovzdělání klienta, aby se jeho finanční gramotnost neustále zlepšovala a zároveň rozšiřovala. Hodláme zacílit naši práci na důchodovou reformu a zaměřit se na projekty, jež se specializují na určité skupiny lidí, např. sportovce. S mými nadřízenými nyní řešíme vstupy na nové zahraniční trhy a ke všemu připočtěte touhu být nejlepším, stát se vítězem. Úspěch se pro některé z nás stal nezbytnou součástí našeho života, neustále ale zůstáváme nohama na zemi a uvědomujeme si základní myšlenku: neúspěch není definitivní a úspěch nemusí být doživotní!

Možná kvůli těmto a dalším neméně pozitivním vlastnostem jsme od listopadu 2007, kdy byla podána má registrační složka na Centrálu OVB, dokázali za 43 měsíců vytvořit firmu, která v červnu 2011 pokořila hranici 90 000 bj. Díky, OVB, že tu jsi!